Jak a kdy podat daňové přiznání z pronájmu nemovitostí

Příjmy z pronájmu nemovitosti jsou součástí daně z příjmů fyzických osob. V tomto případě jde o pronájem, který není předmětem podnikání – nejedná se tedy o krátkodobé ubytování, ale o dlouhodobé pronájmy. Tyto příjmy se zdaňují podle § 9 zákona o daních z příjmů.

Osoba, která pronajímá svou nemovitost soukromě, ne jako podnikatelskou aktivitu, nemá žádnou registrační povinnost. Prostě začne pronajímat byt, dům či chatu a v řádném termínu podá daňové přiznání. Ne každý jej však musí podávat. Pokud je pronájem pouze příležitostným přivýdělkem, získaná částka nedosáhne výše stanovené státem, tato povinnost odpadá.

Částka ročního příjmu z pronájmu, do které není povinnost podat daňové přiznání:

  • je 50 000 Kč, pokud pronajímatel nemá jiný zdanitelný příjem,
  • a 20 000 Kč, pokud má poplatník ještě další zdanitelné příjmy, například jako zaměstnanec nebo OSVČ.


To je však tak částka za pronájem garáže či podobného prostoru. Proto většina pronajímatelů, kteří pronajímají například svůj byt či dům, daňové přiznání musí podat.

Do daňového přiznání se uvádí čistý příjem z pronájmu (tedy bez poplatků, resp. záloh, které nájemníci odvedli za úhradu služeb), a dále se uvádějí výdaje.

Výdaje lze uvést buď jako reálnou částku, nebo formou paušálu. Paušál má tu výhodu, že není třeba nic počítat a uchovávat žádné doklady či vést účetnictví. Výdaje se vypočítají procentuálně z příjmů, a to 30 % s horní hranicí 600 000 korun.

Pokud jste nemovitost, rekonstruovali, může být výhodnější uplatnit reálné výdaje. Tyto dva způsoby ale nejdou kombinovat. Při uplatnění reálných výdajů je třeba uchovávat veškeré doklady, které s výdaji souvisí. Kontrola finančního úřadu může doklady vyžadovat až tři roky zpětně, při vykázané daňové ztrátě, 8 let.

Do reálných výdajů, které lze uplatnit, patří především náklady na drobné opravy a údržbu, pojištění nemovitosti, náklady na vybavení bytu, daň z nemovitých věcí, paušál na auto (4 000 Kč za měsíc), pokud auto využíváte i pro jiné účely než pro zajištění příjmu z pronájmu (tedy pro osobní potřebu), což je 48 000 Kč za rok. Přitom auto nemusí být registrováno k silniční dani, ani není nutné vést knihu jízd.

Mezi reálné náklady nepatří náklady na energie ani poplatky do fondu oprav. Po odečtení výdajů je dále možné uplatnit daňová zvýhodnění a různé daňové slevy. Evidence reálných nákladů může být výhodná u pronajímatelů, kteří jsou zároveň zaměstnáni na trvalý pracovní poměr. U nich se totiž slevy na dani uplatňují v rámci jejich měsíčního příjmu v zaměstnání a nemohou je tedy uplatnit znovu.

Pokud pronajímá stejný byt důchodce, může výdaje uvést paušálem, protože si může dále odečíst slevu na poplatníka, případně další slevy. Důchod totiž není zdanitelným příjmem, takže nezvyšuje daňový základ.

Jestliže český občan pracuje v zahraničí a pronajímá byt v Česku, je co se týká daní považován za zahraničního daňového rezidenta. Jeho příjmy ze zaměstnání v cizině se tedy daní v zemi, v níž pracuje, ale v ČR bude podávat daňové přiznání, v němž uvede příjmy z pronájmu.

Základní lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2023 je do 2. 4. 2024, pokud je podáváno v listinné podobě. V případě elektronického podání je třeba jej odeslat do 2. 5. 2024.